Angmar, Zlínský klan skřetů.
Angmar, jest skupina zabývající se zabíjením elfů a jiné havěti, nesmrdící
stejně jak skřeti! Starý Angmar vznikl již dávno, ale nezabýval se dřevárny, byl
to hráčský klub, hrající drda a jiné deskové fantasy hry. Někdy kolem roku 1998
vzniká novodobí Angmar, který se už specializuje převážně na zabíjení předešle
uvedených podmětů. Angmarským erbem byl zvolen šklebící se žlutý půlměsíc
na černém poli. Každý člen Angmaru má také plaš´t s půlměsícem což značí, že je
oficiálním členem Angmaru, a podstoupil všechny Angmarské přijímací zkoušky.
Nejvyšší božstvo Angmaru Je bůh KOPR.
Nejoblíbenější hospoda, kde se konají i schůze Angmaru je Zelenáčova šopa, další
oblíbený podnik je Golem.
"Velím bandě sraček...."Toď slova Bezejmeného.
"Angmar ráno bojuje s draky a odpoledne s elfy...."Toď slova Skewa.
Temné království v severní části
Mlžných
hor. Hlavním městem bylo Carn-dum.
Říše byla založena kolem roku 1300 T.v. Pánem nazgulů (Černokněžným králem),
který přišel na Sever s úmyslem způsobit zánik království Dúnadanů (
Arthedain,
Rhudaur
a Cardolan),
protože zde byli slabší než na Jihu v
Gondoru.
Brzy potom se vlády ve Rhudauru zmocnil kníže horalů, který uzavřel
spojenectví s Černokněžným králem a Rhudaur se tak obrátil proti zbylým dvěma
královstvím. Tak začaly dlouhé války, které trvaly přes šest set let.
Roku 1409 vyšlo z Angmaru veliké vojsko a obklíčilo
Amon Sul.
Přes statečnou obranu byli Dúnadani poraženi, arthedainský král Arveleg zabit
a věž spálena. Palantír z věže však byl na ústupu odnesen do Fornostu,
hlavního města Arthedainu.
Potom byl Angmar na čas částečně podmaněn elfy z Lindonu a Roklinky, protože
Elrond přivedl pomoc z Lórienu.
Moc Angmaru opět vzrostla roku 1974. Arthedainský král Arvedui ve zlé předtuše
žádal o pomoc Gondor, ten ji však nemohl ihned poskytnout, protože byl
ohrožován z východu. Tehdy Černokněžný král před koncem zimy napadl Arthedain,
dobyl Fornost a zahnal většinu zbylých Dúnadanů, včetně králových synů, přes
Lunu. Král Arvedui uprchl na sever do Forochelu, kde vyhledal pomoc sněžných
lidí Lossothů, ale nakonec zahynul, když se potopila loď, která pro něj
přijela.
Černokněžný král se mezitím usadil ve Fornostu, osadil ho zlými lidmi a
uchvátil dům i vládu králů. Nečekal však na útok svých nepřátel. Tehdy totiž
připlula konečně pomoc z Gondoru a vojsko bylo tak veliké, že se lodě sotva
vešly do přístavu. Eärnur, syn Gondorského krále, potom shromáždil všechny
kterří byli ochotni k němu přijít a zaútočil na Černokněžného krále přes
Soumračné vrchy. K hlavnímu střetu došlo na planině mezi Nenuialem a Severnimy
vrchy. Síly Angmaru začaly podléhat a ustupovaly k Fornostu, když je ze severu
napadl hlavní voj jízdy a rozprášil je. Tehdy byl Angmar poražen tak dokonale,
že na západ od hor nezůstal jediný muž a jediný skřet z té říše.
"Říká se, že když bylo všechno ztraceno, náhle se zjevil sám
Černokněžný král v černém hávu a černé masce, na černém koni. Strach padl na
všechny, kdo ho viděli, on si však zvolil za cíl své plné nenávisti
gondorského kapitána a se strašlivým výkřikem se rozjel přímo k němu. Eärnur
by se mu postavil, jeho kůň vak nápor nevydržel, uhnul a odnesl ho daleko do
pole, než ho stačil ovládnout. Tu se Černokněžný král zasmál a nikdo, kdo jej
slyšel, nezapoměl na hrůznost toho zvuku. Pak ale předjel Glorfindel na svém
bílém koni a Černokněžný král se uprostřed smíchu obrátl na útěk a zmizel do
stínů. Na bitevní pole se totiž snesla noc a nikdo nevěděl, kam odjel.
Eärnur teď přijel zpátky, ale Glorfinde se zahleděl do houstnoucí tmy a řekl:
"Nepronásleduj ho! Nevrátí se do této země. Jeho konec je ještě daleko a
nepadne rukou muže." Ta slova si zapamatovali mnozí; Eärnur se však hněval a
toužil jen pomstít svou pohanu.
Tak skončila zlá říe Angmar a tak si Eärnur, kapitán Gondoru, vysloužil
největší nenávist Černokněžného krále; mělo však ještě uplynout mnoho let, než
se to zjevilo." LotR, dod.I, A - 4